Září 2011

JEDNOROŽEC

30. září 2011 v 22:53 | Lucie Strnadová |  Obrázky

JEDNOROŽEC

Jednorožec je legendární tvor velmi podobný antilopě či koni s kopyty sudokopytníka. Některé prameny jednorožce dokonce popisují jako křízence jelena, lva, kozy nebo nosorožce. Nejčastějši je však charakterizován jako kůň s jedním osamoceným šroubovitým rohem urpostřed čela. I vyobrazení se nejvíce podobají tomuto modelu. Na většině obrazů můžeme jednorožce spatřit jako koně s jelení hlavou, dlouhým spirálovitým rohem a lvím ocasem. Obecně je považován za zosobnění dobra, znamení inteligence, síly a později, v dobách křesťanství, také čistoty a panenství. Bývá považován za součást magického lesa a jeho hlavního ochránce. Roh a vzácná krev jednorožců byly vždy považovány za důležité magické prostředky. Lidé, kteří věřili v jejich kouzelnou moc, byli schopni udělat téměř cokoli pro získání těchto suvenýrů z jednorožcova těla. Možná i pro svou magickou moc se často objevoval v erbech šlechtických rodů.

Zmínky o jednorožcích nepochází paradoxně z Řecké mytologie, ale spíše z Řecké národní historie a folklóru. Řečtí autoři historických děl, byli o existenci jednorožců přesvědčeni. Lokalizovali jejich původ do Indie. Další zmínky můžeme nalézt také také v čínských bájích. Ačkoli se popisy tohoto tvora různí, je evidentní, že se jedná o totožné zvíře - sudokopytníka s jemným a křehkým vzhledem, podobného lani, antilopě či koni. Jeho barva se různí stejně tak jako jeho popis. Legendy se shodují na tom, že jednorožec je jemné zvíře, které nikdy nezabíjí, právě v Číně se jednorožci střeží i zašlápnout brouka či mladou trávu. Svou vůli však dokáže prosadit velmi dobře. Tento Čínský Jednorožec (Čchi-lin) nemá s evropským mnoho společného. Někteří badatelé vycházejí z toho, že se tento jednorožec mohl vyvinout z nějakého druhu jelenovitých. V podrobnějších popisech má Čchi-lin kravský ocas, rybí šupiny, oddělené prsty na nohou a jeden srstí pokrytý roh. Odpradávna symbolizuje požehnání pro narození dítěte. Podle některých příběhů, dokáže Čchi-lin, jako u nás čáp, přinést do rodiny syna. V Číně se také věří, že Čchi-linovo vyobrazení může do rodiny přinést požehnání.

Středověké poznatky o tomto bájném zvířeti stojí na starozákonních a starověkých zdrojích, v nichž byl tento tvor uváděň jako druh divokého osla, kozy nebo koně. 200 let po Kristu se o jednorožci zmiňuje Tertullian, jako o malém divokém zvířeti a křesťanském symbolu. Ambrož, Jeroným a Basil to potvrdili. Předchůdce starověkého bestiáře, byl zkompletován v pozdní době Antické a znám býl jako Physiologus. Ve známost vešel hlavně díky podrobné alegorii, která popisuje kterak byl jednorožec polapen pannou a sklonil se před jejím vtělením. Pod tímto označením byla ukryta světice panna Maria. V legendě se praví, že hned jak tuto ženu jednorožec spatřil, položil ji svou hlavu do klína a usnul. Tento výjev se stal symbolickým obrazem, který položil základ středověkým představám o jednorožcích a obhajuje toto zjevení, ve všech formách náboženského umění. Jednorožci vždy figurovali i v mezilidských vztazích. Někteří autoři třináctého století konkrétně Thibaut z Champagne a Richard z Fournivalu, kupříkladu přirovnávali okouzlení mladíka ke své dámě, k okouzlení jednorožce k panně. Tato uhlazená verze vyznačující alternativu božské lásky byla své doby napadena jako kacířská.

Se vzestupem humanismu, získali jednorožci mnohem světštější význam. Stali se symbolem neposkvrněné lásky a věrného manželství. Takovou roli hráli jednorožci i v Petrarchově díle "Triumph of Chastity". Dánský královský trůn je údajně také zhotoven z "jednorožčích rohů". Ten samý materiál byl použit na ceremoniační kalichy, protože jak se obecně věřilo, roh jednorožce dokázal zneutralizovat jed. O této vlastnosti psal ve svém díle Pseudodoxia Epidemica už Sir Thomas Browne. Lidé, kteří se báli otravy pili často z kalichů, vyrobených z rohu jednorožce. Někteří alchymisté považovali účinky rohu dokonce za magické. Jako důkaz byl tento roh často předkládán, ovšem většinou se jednalo o podvrh v podobě zubu narvala jednorohého. Jednorožec se ovšem dal uplatnit i v mnoha jiných ohledech. Domnělé afrodisiakální prostředky a další údajné medicinské přednosti měla vždy na svědomí některá z Jednorožcových částí těla, jako mléko, kůže nebo vnitřnosti. Jednorožcům byla také přisuzována vlastnost rozpoznat, jestli je žena panna či ne. Některé legendy zase praví, že je mohli spatřit pouze neposkvrněné panny.

O setkání s jednorožcem hovoří nejedna legenda. Kromě legendy o jednorožci a panně, spatřili tohoto bájného tvora mimo jiné i Alexandr Veliký, Čingischán nebo Caesar. Skutečnou existencí jednorožců se zabýval už nejeden badatel středověku, renesance ale i novověku. Většinou se však snažili zmínky o existenci jednorožců popřít a vědecky vyvrátit. Pokud by skutečně existoval, byla by už přece v údobí tolika tisíců let nalezena jeho kostra, tvrdí skeptici. To, že nejsme schopni důkazy o existenci jednorožce objevit, ale nutně neznamená, že tento spanilý tvor neexistuje.




Existují i takzvaní temný jednorožci!Vidíte ho nahoře.....


Oko jednorožcu je nádherné,moudré a dokáže člověka okouzlit...





Pegasové s nimi jsou příbuzní také i když se to na první pohled zdát nemusí...podle mě ztratili někteří jednorožci roh aby získali křídla...Pegasové dokážou schovávat své křídla takže je pak k nerozeznání od koně...I mezi koníky dnes se pohybují pegasové ale mi je nepoznáme!Rozeznáme je ale tehdy,když jsou něčím výjmečním a jedinečným.Pegasové stejně jako jednorožci jsou opředeni tajemstvím....dokážou se zjevovat jen těm lidem kteří jsou vyvolení,a někdy je navštěvují i ve snů.O pegasech,ale více příště.

Pro dnešek se loučím a přeji hezké dny!Vaše Luciana....




Achaltekinský kůň

30. září 2011 v 22:39 | Luciana Strnadová |  Plemena koní atd.

!!Novinka na mém blogu!!

Mám pro vás užasnou novinku,nevím jestli bude tak užasná pro některé z vás,ale rozhodla jsem se že na svůj blog budu dávat i plemena koní protože koně prostě miluju.
Takže začínáme.....
První koník bude Achaltekinský kůň....:))

ACHALTEKINSKÝ KŮŇ

Původ a historie:

Achaltekinec je živým dědictvím krve starodávných perských koní a je proto jak budu psát níže považován za nejstarší čistokrevné plemen. Domovinou je mu nevlídný Turkmenistán, země, která je z devadesáti procent pokryta pouštěmi. Život Turkmenů ovlivňoval i život koní. Vzhledem k přírodním podmínkám nebylo možné se živit klasickými zemědělskými pracemi. Turkmen byl po celé věky vojákem, ať už sloužil cizím vládcům, či podnikal loupežné výpravy na okolní osady. Při této činnosti byl samozřejmě odkázán na svého znamenitého koně, kterého zahrnoval výjimečnou pozorností a péčí. O Turkmenech se říkalo, že budou vojáky do té doby, dokud budou mít achaltekince, a že achaltekinec bude existovat, dokud jeho pán bude vojákem. O tom, jak pravdivé bylo toto tvrzení, se všichni přesvědčili po připojení Turkmenistánu k Rusku po bitvě u Goek Tepe (1880) a posléze ještě názorněji po nástupu komunistického zřízení.
Achaltekinský kůň(Achal-Teke)je velmi skromné,odolné a vytrvalé pouštní plemeno plnokrevného koníka starého nejméně 3000 let.Pochází z Turkménie(Asie).A teď si o něm řekneme víc...rozhodně se koukeje dál,protože se dozvíte fakt moc věcí:))
Jak už jsem psala víš Achaltekinský koník je známý nejméně tři tisíce let a podle některých odborníků je nejstarším čistokrevným plemenem na světě.Středověcí kočovníci ve středoasijském Turkmennistánu(děsní název:)....Nesnáším dlouhé cizí názvi.Ostatně nevím proč vám ty názvy píšu...stejně si to nikdo nezapamatuje)pečovali o tyto tvrdé a vytrvalé koně jako o poklad a jednali s nimi jako se členy rodiny.(No tak to koukám.Starali se o ně jako o poklad)Toto plemeno výborně snášelo i tvrdé pouštní podmínky,nedostatek krmiva a extrémní počasí.V roce 1881(Čísla nepotřebujete že ne??Smějící se)se Turkmenistán stal součástí ruské říše(Brr v Rusku je zima...nesnáším zimy)a achaltekinští koně byli nadále pěstováni v Rusku.Jmeno plemena je odvozené od turmenského kmene Teke,který žil nedaleko achalské oázy.V současné době je achaltekinský koník známy jako vynikající sportovní kůň.


Zvláštní pozornost si zaslouží způsob sedlání. Sedlání koně - to byl soubor předepsaných ceremonií. Nejdříve se sejmula deka z koně, ze srsti se ometlo každé smítko. Následně se na hřbet daly dvě tenké dečky - jedna sající pot, jedna plstěná. Na tyto dvě tenké přišla třetí, tlustá, z vnitřní strany plstěná, ze všech stran lemovaná ručně tkaným plátnem. Tato poslední měla výřez na kohoutku. Na dečky se kladlo sedlo s dřevěným posedlím, potaženým kůží. Na posedlí se zvrchu dávala deka, zakrývající celého koně a vše se zajistilo pevně dotaženým obřišníkem a speciálními úvazky jednotlivých deček.
Při jízdě na dlouhé vzdálenosti se obvykle velká deka nedávala, ale byla přivázána jako bandalír za sedlem.
Krk koně byl zdoben různě širokými řemeny-aladžami, obvykle zdobenými drahokamy. Nutkání zdobit svého milovaného koně bylo pro Turkmeny typické, zdobená bývala i uzdečka, která byla mimojiné vybavena tenkými řemínky na čelence, které chránily oči koně před hmyzem.
Klisny se připouštěly velmi brzy, obvykle již jako dvouleté (pokud nebyly v tréninku), hřebci až po třetím roce. Pokud připouštěli dříve, tak jen několik klisen. Připouštění se praktikovalo "z ruky", přičemž pouze velmi kopavým klisnám se spoutávaly zadní nohy. Hřebce vodil na připouštění jeden člověk, zpravidla na ohlávce. Nejproslulejší hřebci, jako například Bek Nazar Dor nebo Kara Kunon, připouštěli denně v průměru pět klisen, za sezonu pak více než 100 klisen.
Připouštěcí období začínalo v březnu a trvalo do konce července, aby se hříbata rodila v optimálním čase. Odstav hříbat probíhal okolo 5-6 měsíce, někdy, pokud hříbě nešlo dále do tréninku, se nechávalo u matky až do jednoho roku.
Využívá se ke skokovímdisciplínám,v drezuře,a ve vytrvalostních závodeh.Je vysoký přibližně 150 až 162 centimetrů.Pochází z Turkmenistánu(Asie).Achaltekinský kůň se často označuje jako ,,kůň jednoho pána".
Je oddaný,ale muže být i tvrdohlavý,pokud něco nechce udělat.

Stavba těla:

Malá,ušlechtilá hlava hlavu.Dlouhý,tenký,vysoko nesený krk.Vysoký kohoutek.Hluboký,úzký hrudní koš.Dlouhý hřbet.Dlouhý,úzký,štíhlý trup,atletická stavba těla(mám ráda vymakané kluky.Pardon ted se mluví o koních.Nechala jsem se jen trohu unést)Dlouhé,štíhlé a svalnaté nohy.

Vzhled a charakteristika:

Oko mandlového tvaru.Jemná srst s kovově zlatým leskem.Zbarvení může být hnědé,černé,plavé,zlaté a nebo kaštanové.Plavný,hladký chod.

Vzpínání!
Tito ozdoby co vidíte na tomto Achaltekinským koníkovi nosí normálně!

Achaltekinský kůň má jako každý z koní svoji nádheru a hrdost!

Vládci pouští

30. září 2011 v 22:15 | Lucie Strnadová |  videa z koníky

rabský plnokrevník


Smutek je jako vězení

22. září 2011 v 21:10 | Lucie Strnadová

Kapela us5-hudba a klipy

20. září 2011 v 20:08 | Lucie Strnadová |  Hudba/ Videa

KAPELA US5 A JEJICH HUDBA A KLIPY




Vtip,který mi zaslala kamarádka

12. září 2011 v 20:59 | Lucie Strnadová
Učitel filozofie jednoho dne přisel, do třídy.
Když se studenti usadili, vzal ze šupliku nádobu a naplnil ji až po povrch kameny.
Potom se zeptal studentů, zda si mysli, že je nádoba plná?
Studenti s nim souhlasili, že je.
Potom profesor vzal krabičku s kamínky a vysypal je do nádoby s
kameny, zatřásl nádobou a samozřejmě, že kamínky popadaly mezi kameny.
Profesor se zeptal znovu. Je teď nádoba plná? Studenti se pousmáli a souhlasili, že je.
Ale profesor vzal krabičku s velmi jemným piskem a vysypal ho do nádoby.
Samozřejmě písek vyplnil i ty nejmenší mezírky mezi kameny.
Ted už byla nádoba opravdu plná.
Potom profesor řekl: Touto ukázkou jsem chtěl znázornit, že život je jako tato nádoba.
Kameny znázorňují důležité věci ve vašem životě. Jako jsou vaše
rodina, partner, zdraví, děti...,všechno, co je tak důležité.
Kdyby jste to ztratili, bylo by to velmi zničující.
Kamínky znázorňuji ostatní, méně důležité věci. Například vaše zaměstnáni, dům, auto...
A písek je všechno ostatní. Drobnosti. Když dáte písek do nádoby jako první, nezůstane vám žádné místo pro kameny.
To stejné platí v životě. Když budete ztrácet čas a energii na
drobnosti, materiální věci, nikdy nebudete mít čas na věci, které jsou skutečně
důležité.Věnujte pozornost rozhodujícím věcem ve vašem životě.
Hrajte si se svými dětmi, vezměte svého partnera tancovat...
Vždy bude čas jit do práce, uklidit dům, uvařit oběd, nakoupit…
Dejte si záležet na kamenech (věci, na kterých vám skutečně záleží).
Určete si své cíle.To ostatní jsou jen kamínky a písek.
Hodně štěstí, doufám, že se vám to podaří.Ať tvoje ruce mají vždy co dělat,
ať máš v peněžence vždy pár korun, a ať vždy slunce sviti na tvé okno,
ať po každém dešti určitě následuje duha, ať máš vždy nablízku přátelskou ruku.
To není celé!!!
Pak přistoupil student a ptá se profesora. Myslíte, že nádoba už je plná?
Profesor připustil, že ano. Student vzal půllitr piva a vlil ho do nádoby.
Pivo se vsáklo do písku.
Ponaučení? Na pivo se vždycky místo najde!!!

Něco na tom pravdy bude....měli by jsme se víc zaměřovat na to důležité než se zajímat jen o zábavu atd.

Můj deníček:9.9.2011

9. září 2011 v 23:03 | Lucie Strnadová |  Můj deníček

Doufejme že se dočkáme babího léta....ale stejně se těším zase na léto jen doufám že nebude tak ošklivé jako letos